Životní situace - Obnova nemovité kulturní památky, která dále bude posuzována v režimu stavebního zákona

Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
26	27	28	29	30	1	2
3	4	5	6	7	8	9
10	11	12	13	14	15	16
17	18	19	20	21	22	23
24	25	26	27	28	29	30
31	1	2	3	4	5	6

1. Identifikační kód

2. Kód

3. Pojmenování (název) životní situace

Obnova nemovité kulturní památky, která dále bude posuzována v režimu stavebního zákona

4. Základní informace k životní situaci

Zamýšlí-li vlastník nemovité kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci nebo jinou úpravu nemovité kulturní památky nebo jejího prostředí, je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko.

Jinou úpravou se rozumí modernizace budovy při nezměněné funkci, dále nástavba a přestavba.

5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

V této věci je oprávněn jednat vlastník nemovité kulturní památky.

6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Obecně nejsou stanoveny žádné podmínky.

Společné jmění manželů

U věcí ve společném jmění manželů je třeba, aby s žádostí druhý manžel alespoň souhlasil (nejedná se o běžnou záležitost) nebo aby jí podali oba manželé. Dle § 714 odst. 1 nového občanského zákoníku v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého.

Spoluvlastnictví

K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je dle § 1129 nového občanského zákoníku třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků (počítáno podle velikosti spoluvlastnických podílů na společné věci). Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud. (Do 31. prosince 2013 postačovala většina nadpoloviční.)

Společenství vlastníků

Pro nakládání se společnými částmi domu, v němž jsou vymezeny bytové a nebytové jednotky, nový občanský zákoník uvádí dva režimy rozhodování. Je vázáno na skutečnost, zda se rozhoduje na zasedání shromáždění vlastníků jednotek nebo mimo zasedání.

Podle § 1206 odst. 2 nového občanského zákoníku je shromáždění způsobilé usnášet se, pokud jsou přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí nový občanský zákoník vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek. Stanovy sdružení vlastníků jednotek nebo zákon mohou vyžadovat vyšší počet hlasů.

Podle § 1214 nového občanského zákoníku v případě rozhodování mimo zasedání je třeba, aby s úpravou souhlasila a k žádosti se připojila většina všech vlastníků jednotek, přičemž stanovy mohou vyžadovat vyšší počet hlasů. Mění-li se však všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech, vyžaduje se souhlas všech vlastníků jednotek.

7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Před provedením prací (popsaných v bodě 04) podá vlastník nemovité kulturní památky písemnou žádost o závazné stanovisko.

8. Na které instituci životní situaci řešit

Obraťte se na příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Místně příslušný je úřad, v jehož obvodu se nachází nemovitá kulturní památka.

9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

Vlastník nemovité kulturní památky je povinen uvést následující údaje:

název a umístění nemovité kulturní památky, včetně rejstříkového čísla v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky,
popis současného stavu nemovité kulturní památky s uvedením závad,
předpokládaný rozsah obnovy,
investora obnovy (organizace nebo občan),
předpokládané celkové náklady a termín provedení obnovy,
předpokládaný přínos obnovy pro další využití nemovité kulturní památky.

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Předepsané formuláře nejsou stanoveny.

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Lhůty vyplývají z § 6 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Další činnosti nejsou stanoveny.

16. Elektronická služba, kterou lze využít

Podání lze učinit elektronicky.

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

18. Jaké jsou související předpisy

Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy

Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná)

Evropská úmluva o krajině

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Proti tomuto závaznému stanovisku se nelze samostatně odvolat.

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, výslovně umožňuje přezkum věcné stránky závazného stanoviska (tj. odvolací řízení) až proti rozhodnutí správního orgánu (zde stavebního úřadu), které je podmíněno obsahem závazného stanoviska.

Fakticky je tedy třeba dodržet následující postup:

po obdržení závazného stanoviska podat žádost o stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu,

stavební úřad ve věci rozhodne (v případě prací na ohlášení, které by byly v rozporu se závazným stanoviskem, usnesením stavební úřad "překlopí" ohlašovací režim do stavebního řízení, které je ukončeno rozhodnutím),

proti rozhodnutí stavebního úřadu se lze ve stanovené lhůtě odvolat, kdy odvolání může směřovat i pouze vůči závěrům nebo podmínkám závazného stanoviska orgánu státní památkové péče,

odvolání se podává u stavebního úřadu, který ve věci vydal rozhodnutí,

odvolání je postoupeno nadřízenému stavebnímu úřadu (krajskému úřadu),

v části odvolání, která se dotýká obsahu závazného stanoviska orgánu státní památkové péče, se dotáže nadřízený stavební úřad (krajský úřad) nadřízeného orgánu státní památkové péče (krajského úřadu) na jeho názor,

nadřízený orgán státní památkové péče s ohledem na důvody odvolání závěry závazného stanoviska orgánu státní památkové péče buď potvrdí, nebo tyto závěry změní,

závazné stanovisko nadřízeného orgánu státní památkové péče je pro odvolací stavební úřad závazné.

Jinou možnost přezkumu věcné správnosti závazného stanoviska podle § 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, včetně podmínek takového závazného stanoviska, současné právní předpisy nepřipouštějí.

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Za provedení obnovy nemovité kulturní památky bez závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo za nedodržení podmínek určených v tomto závazném stanovisku je možné uložit fyzické osobě, fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě pokutu až do výše 2 000 000 Kč.