Navigace
Výběr jazyka
Obsah
« Zpět na Strom životních situací
Zobrazení
Stanovení ochranného pásma a vymezení práv a povinností vlastníka ochranného pásma a vlastníků nemovitostí
3. Pojmenování (název) životní situace
Stanovení ochranného pásma a vymezení práv a povinností vlastníka ochranného pásma a vlastníků nemovitostí
4. Základní informace k životní situaci
Ochranné pásmo se stanoví pro:
- podzemní komunikační vedení - tím se rozumí kabelové vedení, včetně kabelových souborů a zařízení uložených pod povrchem země a kabelových rozvaděčů umístěných nad úrovní terénu; kabelovými soubory a zařízeními jsou zejména spojky, kabelové doplňky, průběžné zesilovače, opakovače, zařízení k ochraně kabelu před korozí, před přepětím, zařízení pro tlakovou ochranu kabelu, ochranné trubky kabelů; vytyčovacími body podzemního komunikačního vedení jsou kabelové označníky, patníky nebo sloupky určující polohu kabelových souborů a zařízení, křižovatky kabelů s komunikacemi, dráhou, vodními toky, polohové změny trasy kabelu v obcích nebo ve volném terénu,
- nadzemní komunikační vedení - tím se rozumí drátové, kabelové nebo bezdrátové vedení, včetně souvisejícího elektronického komunikačního zařízení, postavené nad zemí, vně nebo uvnitř budov; opěrnými body nadzemního komunikačního vedení jsou konstrukce nesoucí nebo podpírající vodiče nebo kabely či související elektronická komunikační zařízení tohoto vedení (sloup, střešník, zední konzola, anténní stožár, anténní nosič),
- rádiové zařízení a rádiové směrové spoje.
5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
Operátor zajišťující veřejnou síť elektronických komunikací, který oznámil podnikání podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace
Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení
Vznik a vymezení ochranného pásma podzemního komunikačního vedení a činnosti v tomto ochranném pásmu upravuje § 102 zákona o elektronických komunikacích.
Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby vydaného podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení.
V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno bez souhlasu jeho vlastníka provádět zemní práce nebo terénní úpravy, zřizovat stavby či umisťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a vysazovat trvalé porosty.
Činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení, nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.
Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení
Vznik a vymezení ochranného pásma nadzemního komunikačního vedení a činnosti v tomto ochranném pásmu upravuje § 102 zákona o elektronických komunikacích.
Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle stavebního zákona. Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení místně příslušný stavební úřad v rozhodnutí o ochranném pásmu. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení.
Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje
Vznik ochranného pásma rádiového zařízení a rádiového směrového spoje upravuje § 103 zákona o elektronických komunikacích.
Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu vydaného podle stavebního zákona. Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu rádiového zařízení a rádiového směrového spoje.
7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace
Podáním žádosti o vydání rozhodnutí u místně příslušného stavebního úřadu.
8. Na které instituci životní situaci řešit
Na místně příslušném stavebním úřadu.
10. Jaké doklady je nutné mít s sebou
Upravuje stavební zákon.
11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
Informace vám podá příslušný stavební úřad.
12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit
13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Lhůty upravuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace
Vlastníci nemovitostí a Český telekomunikační úřad, který je v řízeních o ochranných pásmech nadzemního komunikačního vedení, rádiového zařízení a rádiového směrového spoje dotčeným správním úřadem (§ 103 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích).
15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány
Další činnosti nejsou stanoveny.
16. Elektronická služba, kterou lze využít
Dotazy týkající se záležitostí stavebního zákona vztahující se k ochranným pásmům, žádostem o ně apod. zasílejte na elektronické adresy příslušných stavebních úřadů; další příp. dotazy, které se týkají § 100 až 104 zákona o elektronických komunikací, můžete zaslat na elektronickou adresu Českého telekomunikačního úřadu: podatelna@ctu.cz (elektronický podpis není požadován).
28. Popis byl naposledy aktualizován
19.05.2016
29. Datum konce platnosti popisu
Bez časového omezení.
